Bonsaje

Před pětadvaceti lety byly pro mne bonsaje něčím velmi tajemným a nedostupným. Ve skutečnosti však tomu tak vůbec není.Tvorba bonsají je jako každé jiné umělecké řemeslo.Veškerým pěstebním postupům se dá naučit studováním teorie a praktickým cvičením.Každý milovník bonsají dříve či později zatouží si sám vytvarovat vlastní bonsai z dosud neupravené rostliny. Moderní mistři bonsajového umění vyvinuli postupy, s jejíchž pomocí se mohou vytvarovat ze starší zajímavé rostliny působivá bonsai již za několik málo let, či měsíců.

I když běžná představa laiků a diletantů slučuje pojem bonsai se zakrslou, zmrzačenou, utýranou rostlinou, je to představa špatná. Bonsai bývá rostlina miniaturizovaná, vitální, schopná po výsadbě do volné půdy zcela normálně růst, běžně v misce kvést a plodit, tak jak to odpovídá jejímu druhu.

Asi 200let před n.l. dali čínští výtvarníci podnět k pěstování malých stromků a uměle vymodelovaných krajinek, vše věrně podle skutečné krajiny. Pěstování miniaturních stromů v nádobách dostalo název PUNSAI, což znamená strom-nádoba. Punsaje měli nejrůznější podobu, protože pěstitelům byla ponechána při tvarováni naprostá libovůle. Tato tradice se v Číně dochovala až do současnosti.

Kolem roku 1000 n.l. budhističtí mnichové přišli do Japonska a přinesli tam mnoho nových věcí, mezi nimiž byly i punsaje. Japonci změnili název PUNSAI na BONSAI, ale čínský znak mu ponechali. Bonsaje se záhy staly atrakcí všech zahradnických výstav. Je nepopiratelné, že pro jejich pěstování stanovili odborná pravidla až Japonci.

Do Evropy se bonsaje dostaly za veliké pařížské výstavy v roce 1889. Vystavoval je japonský zahradník Kasavara. Teprve v roce 1927, opět v Paříži, byla vystavená velká kolekce bonsaji, která vzbudila velký zájem o pěstování a import do Evropy. Japonské bonsaje se staly velkou módou a byly prodávány i v našich zahradnických závodech. Nejstarší asijské bonsaje dosahují věku až 800 let. Evropské jsou mladší a jejich věk se odhaduje na 250 let.

Bonsajista musí porozumět rostlině jako živému organismu, znát její potřeby a komunikovat s ní- navázat osobní vztah. Musí zvládnout pěstitelské techniky - celou technologii výroby bonsaje z libovolného rostlinného materiálu. Pomocí těchto technik musí rostlinu zvládnout tak, aby mohl svobodně realizovat svou uměleckou představu v kompozici bonsaje. Bonsajista umí totiž vidět mladou rostlinu jako starou bonsai. Mladá bonsai pak může mít hodnotu uměleckého díla nesouvisející ani s použitým materiálem, ani se stářím. Bonsai nepochybně vyžaduje nadšení a oddanost, ale je možné k ní přistupovat na mnoha různých úrovní zájmu, ctižádosti a schopnosti.

Někteří bonsajisté se specializují na pěstování pouze některých kategorií bonsají, jako jsou minibonsaje, bytové či sukulentní bonsaje apod. Dá se říci , že existují " majitelé bonsají" a "bonsajisté".

Každopádně pěstování bonsají přinese více bonsajistovi než pouhému majiteli bonsaje. Bonsaje jsou dlouhověké a přežívají nejen svého pěstitele, ale dědí se z generace na generaci. Pro bonsajistu není jeho bonsai pouze borovicí, ale důvěrně známým přítelem. Zahyne-li pelargonie, koupí se jiná. Zahyne-li však bonsajistovi jeho borovice, nemůže mu ji jiná nahradit, stejně jako smrt přítele nemůže nahradit žádný jiný člověk, byť také přítel. Důvodem, proč se tvorba bonsají v posledních létech tak rozmohla, je v tom, že je jejich pěstování zcela unikátní. A tak pěstování bonsají může přinášet radost a uspokojení každému.

Bonsajistická tvorba nezahrnuje pouze bonsaje, ale i další obory, někdy považované za samostatné, jako SAIKEI- krajinky, nebo SUISEKI - zajímavý kámen zpodobňující horu, pohoří, postavu apod.

Začátečník by se měl rozmyslet, jaký druh bonsají podle svých podmínek bude pěstovat:

Začínající pěstitelé si často lámou hlavu, kde získat vhodné rostliny, jak správně tvarovat, zalévat, hnojit či jak vůbec zachovat rostlinu při životě. Někdy taková darovaná, nebo zakoupená bonsai může majitele vystrašit: co teď s ní? Začátečník, obvykle po přečtení bonsajistické literatury, se na svou rostlinu vrhne se snahou nad ní zvítězit. Často pak vítězí totálně. Pro začátek je dobré vědět, zda je bonsai od pěstitele, nebo jen obchodníka s bonsajemi. Pěstitel dává popis o jakou rostlinu jde, jak se o ní starat a je přesazená do odpovidajíci kvalitní misky. Od obchodníka je bez popisu, má pracovní, nekvalitní misku a je nepřesazená. U bonsají od pěstitele se zaměříme na zalévání, střihání, aby nepřerostla, hnojení a hlavně pozorování jak budeme bonsai dále pěstovat, jaký jí dáme tvar.Unáhleně odstřižená větev se nedá již nikdy vrátit. Od obchodníka musíme zjistit název rostliny, její nároky na pěstování a bonsai co nejdříve přesadit, neboť je zasazená v jílu bez živin a v malé misce. To znamená vyhledat pomoc odborníka, jinak rostlina většinou uhyne.